Příklad dobré praxe – Od azylového domu k samostatnému bydlení

Příběh pana Oty, otce samoživitele se dvěma předškolními dětmi

Když se pan Ota se svými dvěma malými dětmi ocitl bez střechy nad hlavou, obrátil se na spolek Vavřinec, který provozuje azylový dům pro rodiny s dětmi. Situace byla krizová – rodina zůstala bez prostředků, bez zázemí i bez jistoty budoucnosti. V azylovém domě našli bezpečné místo, kde mohli zůstat pohromadě. Sociální pracovníci spolku pomohli rodině s administrativou, dávkami, zápisem dětí do mateřské školy a zároveň s postupným řešením jejich dlouhodobé bytové nouze. 

Díky spolupráci sociálních služeb Vavřince se spolkem Nábytková banka Ústeckého kraje, z.s. se podařilo panu Otovi získat zaměstnání ve skladu Nábytkové banky. Pravidelný příjem, pracovní kolektiv a stabilní režim mu pomohly obnovit sebedůvěru i víru v lepší budoucnost. 

Po několika měsících stabilizace dostala rodina možnost přejít z azylového domu do běžného bydlení v projektu Housing Led, kde pracovníci projektu pokračovali v odborné podpoře. 

V novém bytě Ota dokázal:

  • udržet si práci, 
  • zajistit pravidelnou docházku dětí do školky, 
  • hospodařit s financemi a řádně platit nájem, 
  • a především vytvořit pro své děti stabilní domov. 

Dnes rodina žije samostatně, bez závislosti na sociálních službách. 

Příběh pana Oty ukazuje, že propojení sociálních služeb, projektů zaměřených na bydlení a podporovaného zaměstnávání představuje funkční cestu, jak lidem pomoci postavit se znovu na vlastní nohy. 

„Když jsme sem přišli, měli jsme jen pár tašek. Teď máme byt, práci, školku a klid. Děti se smějí a já vím, že to zvládnu,“ říká pan Ota.